Fresh. Není nic lepšího! Zní vám to povědomě? Básníte o tom, doporučujete skvělost Výtečného, že lze sotva nalézt slova, která by vyjádřila, jak moooc vám chutná. Prostě se v moderním pojetí nelze nesdílet, co právě prožíváte. Samozřejmě, je potřeba mít hlad a žízeň. Nemylte se, nejsem gurmán v pravém slova smyslu, který pase očima po bio kvalitě na farmářských trzích. Jsem člověk z masa a kostí, stejně jako vy, milí čtenáři, jenže doSlova uchvácený. Čím? Trošku se kolem stolu v zástěrce pomotám, než vám, hladovým, odpovím. Mezitím se rozvine vůně, smyslům příjemná a libá, která doufejme, mé povídání podtrhne a doladí. Jde přece o sejití u společného stolu, v domácím prostředí a nejenom „šup tam s ním“, že. V horní místnosti, kde vše probíhá, je každému připraveno místo. Stačí přijít s očekáváním. Proč? Ten První, mezi námi, dal hladovým plno dobrých věcí. Proto. Nejsme výběrová skupina lidí, jsme prostí v tom, jak se na sebe navzájem díváme. Čistým, vlídným zrakem, se špetkou soli v slánce milosrdenství, navrch vší jeho dobroty. Mimo to, je bezedná, jak jste se nejspíš, zavítám-li myšlenkou k pohádce ,Sůl nad zlato, domysleli. Na sporáku už to vaří a pod pokličkou bublá, skutečně, sporák je tam taky, kávovar i mikrovlnka, teď asi gurmány zklamu. V provozu jsem ji neviděla a z toho usuzuji, že se zřejmě používá málo. To je zase dobré, ne? V pondělky, kdy se od osmnácti navečer scházíme, nám stejně -ohřívané-, k ničemu není. Preferujeme čerstvé. Ať je vše správně vyzrálé a dorostlé, aby ovoce lahodilo smyslům toho, kdo jej ve prospěch celku dává. Jsme přece jeho dílo v Kristu Ježíši. A On je Mistr, kterému na kvalitě učednictví nejvíc záleží. Nadzvedává pokličku a dochucuje.
Čím? A mnoho-li? Správně, uvádím do společnosti „naši“ okořeněnou modlitební.
Být v Kristu, tomu se nic nevyrovná! Nikdo a nic není jako On! Jemu patří chvála, jemu patří dík.. i za modlitební setkávání.
Takže jsme tu pro Něj a On pro nás. Jednou týdně, zhruba dvě hodinky času, který se úročí na Věčnost, věříme.
Proč? Láska je koření života, říkala pohádková babička, Kristus – Život sám, dodávám.
A co se u nás pod pokličkou děje?
Milujeme a uctíváme Boha. Bible, Slovo Boží, je naše priorita.
Poznali jsme, že Bůh je dobrý a dělí se rád. Jde mu to od srdce. Už celé věky. A my jsme jej vzali za Slovo. A tak se učíme společně. Čemu? Následovat Krista. Spatřovat jej takového, jaký je. Osvíceným vnitřním zrakem je možné jej vidět i poznat. Tomu, kdo chce. Tomu, kdo se celým svým srdcem obrátí na Ježíše samotného. Pak nežije sobě, ale jemu. Proč? Bylo za nás zaplaceno výkupné. Dílo kříže. Život za život. A my tento život společně sdílíme. I s dalšími, kteří chtějí stejně jako my, rozeznat dobré od zlého. A Život v Boží přízni, přítomnosti a požehnání, beze zbytku vychutnávat. U něj rosteme společně, někdo víc, někdo méně. Vše z milosti a podle touhy jej znát. I proto se na nedělním „meníčku“ věrně podílí Jirka, náš pastýř. To se pod křídla Boží svrchovanosti shromažďuje celá církev. Není nás zas tak mnoho, aby se na každého, alespoň sousto nejlepšího nedostalo. Vždyť z mála, ještě dvanáct košů k podělení zbylo. Toužíte také?
Skloňme se Nejlepšímu ze všech. Jen jemu. Pro něj je vše. I my jsme tu pro něj – a jako správcové a služebníci milosti Boží, také pro vás. I na modlitební.. kde jedněmi ústy, srdcem odevzdaným vyznáváme: „On je Pán“ a je hoden!
