17. den

Po narození Seta Adamovi a Evě začali lidé vzývat Hospodinovo jméno (viz Genesis 4,26). Henoch se narodil o mnoho let později a tisíce let po jeho odchodu z této země, uvádí list Židům: „Vírou byl Henoch přenesen, aby neviděl smrt, a nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl, neboť před svým přenesením měl toto svědectví, že se líbil Bohu“ (Židům 11:5, KJV).

Čím se Henoch lišil od těch před ním? Co na jeho životě bylo Bohu tak milé? Odpověď nalezneme také v listu Židům! „Bez víry se mu však nelze zalíbit, neboť kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo ho usilovně hledají.“ (Židům 11:6, KJV).

Kdybych si měl vybrat, co se o mně bude říkat, chtěl bych, aby mé svědectví znělo „zalíbil se Bohu“. Všimněte si, že Henoch se nesnažil zalíbit lidem. Ve skutečnosti Juda zaznamenává, že Henoch prorokoval způsobem, který by ho učinil velmi nepopulárním mezi stranickým davem (viz Juda 14-15). Henochovi šlo především o to, aby chodil ve víře, což je to, co se líbí Bohu. Podle Židům 11,6 lze říci, že Henoch…

věřil Bohu;
usilovně hledal Boha;
a byl odměněn!
Chcete-li se líbit Bohu, věřte mu. Věřte mu. Pamatujte, že víra je důkazem neviditelných věcí (viz Židům 11,1)!